Voražené borec

Voražené borec

 
 Na jižní sajtně kirchny svatýho Kuby, když špizuješ navrch na finiš gotickýho fenstru, můžeš zgómnót jednu štatlařskó speciálku – voraženýho borca s holým čestrem. Háže se do placu, že véšky nahoře na Pitriskirchně a dole u Kuby se nikdy moc neprožívaly a lezly si fest na nervy. A tak jak se pomale začalo makat na vobóch kirchnách, tak všeci gómali, co bude. Na Pitriskirchně měli víc goldny a lovů, ale zase u svatýho Kuby vymakaněšího zedňála, keré tam se svéma pucflekama fachčil za škopek z Oltecu, chálku a válce. Než doklapal do Brniska, tak bóchal za kopečkama v Rajchu na kirchně ve Štrasu, tak proto to byl takové borec. Všecko kóřil a tak mu hokna  šla švunkem vod pazóry. Jinak se furt lochčil a tak ho za pár metrů žrali nejen jeho pucfleci, ale i celé Štatl.
 No jo, ale stavba Pitriskirchny chytala ňákó brzdu, nevím esli se jim nechcelo bóchat, nebo docházely love z věčnéch spářek a bufáčů, ale bylo jistý, že z borců na Pitriskirchně měli v celým Štatlu psinu. U svatýho Kuby budó mít dávno finíto, než Pitriskirchna nohodí ksicht.. To ale Pitrisáky trochu vytočilo. A protože to byly vyšší véšky, tak jim nedalo moc hokny ufachčit na borce vod Kuby těžké tunel. Nastópili na zedňála, keré na Kubovi fachčil a hókli mu, ať vodklape ze Štatlu nebo bude průser. Jen s těžkó hercnó mu to dole ve Štatlu vyžvanili. Co se dalo dělat ? Zedňál zakéval, že vodklape, ale hókl na véšky eště svůj poslední vinš:
 „ Hoši, chcel bych eště dofachčit ten jediné fenstr, keré mám rozdělané, ať du ze Štatlu v pohodě. „
 Véšky přikévly, protože furt nic negómaly. Borec makal a makal. Až byl fenstr v cajku, tak hókl na véšky, ať dó hodit voko. Všici naklapali a byli z fenstru paf. Zgómli, že Pitrisáky těžce vosolil. Nad fenstrem, kde se slízajó voblóky dodnes zgómneš  malýho borca, keré ukazuje svůj holé čestr na véšky keří ho vykopali ze Štatlu.